Okolo sedmé hodiny večer v neděli 30.5 jsem se vracel z Liberecka do Prahy. Ten den bylo proměnlivé počasí. Dopoledne zataženo, po poledni velmi vydatný déšť a odpoledne polojasno a slunečno a značně dusno. Večer jsem se musel nedobrovolně zúčastnit sledování bouřky a to sakra zblízka. Procházela mi totiž přímo nad hlavou když jsem se před ní nemohl schovat.
Těsně před chvílí kdy jsem se chystal na dvacetiminutový špacír k autobusu se na západě náhle a zákeřně objevilo rozsáhlé mračno temné barvy. Myslil jsem že to bude vydatná přeháňka ale první hromy mě ujistily, že to bude nová čárka do mého zápisníku, letos již osmá. Musel jsem však stačit jediný autobus do prahy a tak nezbylo než kvapně vyrazit. Cestou po silnici jsem pozoroval temnou a dramatickou hůlavu a ve strachu před ní nemaje se kam ukrýt jsem přidával do kroku. Pardon! fotit nebyl čas ani nálada! Cestou mě nutily do kroku blížící se hromy a také bílá stěna deště.
Dorazit na autobus jsem nestačil. v půli cesty nás zastihl na silnici silný přívalový déšt a slušná bouřka. Za minutu jsem byl mokrý jako vodník! Liják byl ukázkový. Voda se odražela od země a v botách nám čvachtalo. Přímo nad hlavou nám létaly chvílema slušné C-C blesky a tak nápad sestry vztyčit nad sebou deštník jsem rázně zamítl. Situace nebyla bezpečná ale bohužel nebylo z ní vůbec úniku. Na autobus jsem dorazil zmáchaný jako"hastroš" a pod sebou jsem zanechával loužičku.
Cestou k lLiberci jsme projížděli silnou průtrží a bouřkou po oknech tekly proudy vody, takže vidět nebylo mnoho. Teprv cestou po dálnici na prahu kdy jsem se "sušil" jsem pozoroval nádherný Cb Capilatus s krásně čočkovitým tvarem ozářený do oranžova zapadajícím sluncem. Pohyboval se v oblasti podkrkonoší a pomalu se nám vzdaloval k severovýchodu.Sledoval jsem ho téměř až ku praze kdy ho po západu stále ještě do ruda ozařovalo slunce!
Struktura bouřky byla velmi zajímavá a mám nový velmi mokrý zážitek. 
dál na SZ i kolem 
