(Kronika města Hradec nad Moravicí)
Dne 6. května 1927 Hradec-Podolí byly svědkem povodně jaké dosud nebylo pamětníka. V noci snesla se strašná průtrž mračen v okrese bruntálském, hlavně v okolí Praděda, kde pramení Moravice a způsobila tam obrovských škod. Ráno k 8.hodině valila se již kalná voda plnými břehy Moravice a ni pluly kusy dřeva, prkna a stromy. K 10.hodině vylila se již voda přes silnici k Opavě až po železniční hráz. Celé zámostí stálo ve vodě, ploty zahrad byly strhány a půda buď odnesena nebo zanesena štěrkem. Místní dělostřelecká posádka z domů pomáhala vynášeti děti a ze stájí dobytek. Odpoledne voda počala opadaváti a k večeru zjevila se celá ta spoušť způsobená zátopou. Lidé vraceli se do mokrých svých příbytků. Sta metrů brusného dříví bylo odplaveno a částečně leželo po březích a lukách. Nahromaděnými kladami nahnut byl most v Brance a musel býti nahražen novým, betonovým.
(Národní shromáždění republiky Československé 1925 - 1929, tisky)
Návrh poslanců Matznera, dra Koberga a druhů o povodni v okolí Praděda dne 5. a 6. května 1927.
V noci ze dne 5. na 6. květen snesla se nad okolím Praděda a Vysoké Holy bouře. Jaká nad těmito krajinami nezuřila pokud sahá lidská pamět. Následkem průtrže mračen nastalo na svazích hor náhlé tání, takže se do údolí valily nekonečné proudy vody. Navrhovatelé procestovali postižené údolí osobně, avšak nedovedou vylíčiti zkázu ani přibližně. Nechť několik příkladů ukáže, jak velké jest neštěstí, které postihlo tyto samy o sobě již chudé kraje.
V Rýmařově nemusila katastrofa nabýti takového rázu, kdyby byl zemský stavební úřad v Brně přistoupil na naléhavé návrhy městského zastupitelstva již v roce 1920 měla býti provedena aspoň nejnaléhavější regulace řeky v obvodu města Rýmařova z peněz na to rozpočtených, než věc v poslední chvíli byla zmařena tím, že moravský zemský výbor peníze odepřel. Podelský potok, který se změnil v dravý proud, strhl břehy, zporážel všechny ploty, vytvořil si nové koryto, vymlel silnice, strhl lávky a mosty a mnoho domů úplně zatopil. Také městská elektrárna byla velmi poškozena, továrna Springerova, zapálena bleskem, shořela, při čemž byly také zničeny tkalcovské stavy firmy Flemmichovy, které tam byly uloženy. Závod bude pravděpodobně na měsíce uzavřen, čímž mmoho dělníků ztratí živobytí. Také v továrně Frankově byla způsobena značná věcná škoda, poněvadž zásoby olověné rudy byly všechny odplaveny, takže také zde závod stojí. U domu Hellerova nebylo možno zabrániti zřícení zdí.
V Hankštejně byla zpustošena pole, velké zásoby dříví odplaveny, tři obecní mosty a t. zv. Wehrbergrův jez velice poškozeny. Edrovice utrpěly velkou škodu na polích a lukách, několik mostů se zřítilo, břehy potoků jsou úplně vymlety, obecní cesty zničeny, velmi mnoho dříví odplaveno. Dosud zjištěnou škodu lze odhadnouti nejméně na 100.000 Kč, existence mnoha chudých lidí jest těžce ohrožena.
V Malé Štáhli jest cesta ve vesnici úplně zničena, rovněž tak most a po žádné polní cestě nedá se jeti. Škoda na polích není ještě odhadnuta, ale jest velmi značná.
Škoda na polích a lukách ve Velké Štáhli, které jsou úplně zanešeny, nedá se popsati. Většinu polí nelze několik let obdělávati. Přes pole jdou na metr hluboké příkopy, které vyryla voda, takže jest úplně vyloučeno pole obdělávati. Také obecní cesty a podezdívky břehů jsou úplně zničeny. Jedině věcná škoda činí asi hodně přes 100.000 Kč; škoda na polích a lukách nedá se ještě vůbec odhadnouti.
Značné škody na polích byly způsobeny v Najfunku a rovněž i ve Staré Vsi. V tomto místě musilo býti pět domů vyklizeno, z nichž dva nedají se vůbec již obývati. Také veškeré zařízení v těchto domech bylo zničeno. Zvláště těžce byli postiženi majetník domu Gabriel a nájemníci Klamert a Alois Hoffmann. Také dobytek se jim utopil. Škoda způsobena lesní správě ve Staré Vsi činí statisíce. Ve Voigtmannově továrně na stroje byla odplavena kůlna i se zásobami dříví a uhlí a různými jinými předměty a také celý plot a zahrada byly zničeny.
V Nové Vsi byla pole rezervána 20 metrů širokými příkopy, mnoho plotů doplněno a způsobena velká věcná škoda. Totéž postihlo Frýdlant nad Moravicí.
Letošní žně jsou téměř úplně zničeny, pole na leta znehodnocena, silnice a cesty musí býti vystavěny úplně od základu.
V Janušově byly strženy stodoly, cesty vymlety, způsobena značná škoda na polích.
V Janovicích odhaduje se věcná škoda, na nejméně 200.000 Kč. Zuppingerův lez jest úplně zničen, mosty a obecni cesty velice poškozeny. Mimo to způsobena velká škoda na polích.
V Horní Moravici vymlela si řeka nové koryto, do polí vyrvala velké díry, odplavila ploty a zásoby dřiví a louky zanesla úplně valouny a bahnem.
V Dolní Moravici utrpěli zvláště drobni lidé velkou škodu na polích a byly jim také odplaveny všechny zásoby dřiví.
V Jamarticích bylo strženo 6 mostů, zničeny velké zásoby mouky a petroleje v budově tamějšího konsumního spolku, která byla úplně zatopena a jen tím působena věcná škoda neméně 30.000 Kč. Mimo to byly odplaveny velké zásoby dříví různým majetníkům a způsobena jiná věcná škoda nejméně 160.000 Kč. Zvláště těžce byl poškozen František Schmidt, jemuž bylo odplaveno veškeré stavební dřiví na stavbu nového domu a 7000 šindelů. Škodu na polích nelze vypočísti.
Tak jako v rýmařovském okrese; tak také v okrese moravsko-berounském bylo postiženo několik obcí.
V Nové Pláni byla téměř úplně zničena, měďárna. Škoda tam prý činí přes milion korun. Kdyby tento závod nebyl opět otevřen, ztratilo by nejméně 400 rodin chleba. V tomto místě byly mimo to způsobeny velké škody na polích, mostech a silnicích.
V Karlovci bylo těžce poškozeno mnoho obytných domů, ulice jsou silně poškozeny a zvláště zemědělství byly způsobeny nezměrné škody.
Také v Roudnu jsou velmi značné zvláště škody na polích, ale také cesty, silnice a mosty byly těžce postiženy.
V okrese bruntálském byly způsobeny, ve 14 obcích podobné škody, jak svrchu vylíčeno. Uvádíme jen škody na polích, při čemž byla poškozena pole v této výměře:
Staré Město u Bruntálu.... 200 ha
Lichtvard......... 150 ť
Andělská Hora....... 70 ť
Malá Morávka....... 80 ť
Suchý Sejf........ 70 ť
Stará Voda........ 60 ť
Horní Velkruby...... 200 ť
Dolní Velkruby...... 500 ť
Mezina......... 350 ť
Dlouhá stráň...... 80 ť
Špilendorf......... 120 ť
Bruntál......... 100 ť
Slezský Kočov...... 40 ť
Dětřichovice........ 30 ť
Ve většině těchto obcí byla také způsobena velká škoda na obecních cestách; domech a mostech, zvláště v Dolních Velkrubech a Mezině.
V soudním okrese Horní Benešov byla způsobena škoda na polích této výměře:
Horní Benešov... 250 ha
Horní Životice..... 80 ť
Svobodné Heřmanice. 500 ť
Velké Heraltice. 80 ť
Malé Heraltice....... 60 ť
Razová.......... 500 ť
Lichnov......... 10 ť
Leskovec......... 100 ť
Slezská Harta....... 20 ť
Sádek.......... 200 ť
Košetice........ 30 ť
Staré Heřminovy...... 70 ť
Jakartovice....... 30 ť
Bratříkovice........ 7 ť
Bohdanovice........ 5 ť
Ve všech jmenovaných obcích byla způsobena dále škoda na obecních cestách a mostech, v mnoha obcích také na budovách a plotech, zásoby dříví byly odplaveny a, velmi těžce poškozeny jmenovitě mlýny, tak Krommerův mlýn v Leskovci, který jest téměř úplně zničen, a z něhož byly odplaveny zásoby dříví v ceně přes 10.000 Kč, dále v témže místě Kreiplův mlýn. V košetickém mlýně činí škoda asi 40.000 Kč, v Leskovci byly mimo to silně podemlety domy držitelů Beykra, Wabera, Jütnera Karla Micka, ve Svobodných Heřmanicích zničeny zásoby umělého hnojiva v ceně přes 10.000 Kč uložené na sýpce. Potok našel si na několika místech jiné koryto, takže jest naléhavě třeba provésti regulační práce.
Také v okrese Opava-venkov byly způsobeny velmi velké škody zvláště na polích a lukách u Moravice, velmi utrpěly obecní cesty, lávky a mosty, břehy jsou většinou vyrvány.
Stran škod v údolí Desné na severní Moravě podáváme zvláštní návrh.
Všeobecně dlužno poznamenati, že škodu, kterou utrpělo jmenovitě zemědělství, nelze dnes ještě přesně odhadnouti. Rozhodně jest však naléhavě nutna aby neprodleným poskytnutím větších částek aspoň v nejnaléhavějších případech bylo zabráněno strašlivé nouzi a aby byly zahájeny nejdůležitější odklizovací práce tím, že by do nouzového území bylo co nejrychleji vysláno vojsko, ovšem útraty s tím spojené nesměly by býti v žádném případě uvaleny na obec. Podle povrchních odhadů dlužno škodu, způsobenou zemědělství, odhadnouti nejméně průměrně na 6000 Kč n 1 ha, z čehož by se mělo co nejdříve vyplatiti nejméně 2000 Kč na ha.
Odplavená vrstva prsti, tak svědči zkoušky tu a tam provedené, jest nejméně i 5 cm silná, což jest při špatné půdě v postiženém území pro zemědělství přímo katastrofální. Dlužno tedy počítati nejméně se svrchu uvedenou částkou škody na 1 ha.
Věcnou škodu, kterou utrpěli jak soukromníci tak také obce a okresní silniční výbory na mostech, lávkách, budovách a silnicích dlužno co nejdříve zjistiti znalci na místě samém.
Podepsaní tedy navrhují:
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Vláda se vyzývá, aby prostřednictvím ministerstva zemědělství veřejných prací, sociální péče národní obrany a financí neprodleně učinila všechna opatření, aby byla nejrozsáhlejší měrou poskytnuta vydatná pomoc soukromníkům, obcím a okresům, jejichž existence jest ohrožena. Zvláště nechť příslušné politické úřady ihned provedou na místě samém úřední šetření za účelem přesného zjištění škody a přiberou k nim obecní činovníky a místní odhadce, a jejich zprávy buďtež pak co nejrychleji s příslušnými návrhy předloženy a blahovolně projednány. Zatím buďtež na zmírnění největší nouze poskytnuty dostatečné zálohy na účet fondu pro živelné škody. Dále buďtež ihned zahájeny nutné obnovovací a regulační práce a prováděny v dohodě s místními činiteli. Zemským výborům na Moravě a ve Slezsku buďtež rovněž poukázány zálohy úvěru pro to rozpočtených, aby rovněž mohly býti ihned započaty práce, spadající do příslušnosti samosprávných zemských správ. Aby se pokud možno zabránilo případným sporům o hranice, které mohou lehce vzniknouti zničením mezníků, buďtež na státní útraty ihned provedena potřebná nová měření.
Státní finanční správě budiž nařízeno; aby daňové odpisy z titulu této živelné pohromy neposkytovala byrokraticky, nýbrž aby stran všech druhů daní postupovala ochotně a jmenovitě aby také od postižených nevymáhala daňové nedoplatky.
Konečně pro nejdůležitější obnovovací a odklizovací práce budiž do nouzového území ihned poslánu vojsko, které by na státní útraty provedlo aspoň technické práce potřebné ve veřejném zájmu.
Po stránce formální navrhují podepsaní, aby tento návrh byl ihned přikázán výboru zemědělskému a rozpočtovému.
Bouře 6.5.1927
Dovlil bych si ocitovat (Drahomír Polách-Zdeněk Gába: Historie povodní na šumperském a jesenickém okrese, Severní Morava, Šumperk, svazek 75/1998)
V noci z 5./6.5.1927 řádily nad povodím Desné a Merty dvě bouře provázené průtržemi mračen. Jejich prudkost a síla neměla pamětníka a byly dokonce označovány za horší než katastrofy v letech 1903 a 1921. Situaci zhoršoval teplý vítr, který urychloval tání sněhu. Zjevně nejhoší stav vznikl ve Vernířovicích, kde byly škody odhadnuty na více než milion Kč. Jen do dvora selské usedlosti čp.128 bylo naplaveno 1200m3 suti. Majitel poté prodal dům a odstěhoval se. V Sobotíně byl postižen strojírenský závod, poškozena železniční trať, kamenný most na silnici do Rýmařova voda poškodila natolik, že musel být znovu postaven.
V době, kdy hlavní nebezpečí pominulo, se utopila tříletá holčička.Zaplavena byla také území u Dolních Studének a Bludova. V Šumperku nestačila kanalizace pojmout nápor vody a řada sklepů byla zatopena. Průtrž mračen zasáhla také povodí Branné. Poškozeny byly silnice, mosty, polní kultury, řada domů atd. Skupina poslanců intervenovala 10.5. v parlamentu za poskytnutí pomoci pro postižené oblasti, přičemž vznesla dotaz na možnosti urychleného vybudování údolní přehrady v Koutech.
K tomu bych dodal, že podle údajů z ročenek, které mám doma k dispozici nebyly na stanicích v okolí žádné významné srážky, vysoké úhrny tedy byly vázané na nejvyšší polohy, v té době po vydatných dubnových srážkách přeplněné čerstvým sněhem. Díky oteplení se tedy jednalo o povodeň kombinovanou, jak z tajícího sněhu tak zároveň z přívalových srážek.
V noci z 5./6.5.1927 řádily nad povodím Desné a Merty dvě bouře provázené průtržemi mračen. Jejich prudkost a síla neměla pamětníka a byly dokonce označovány za horší než katastrofy v letech 1903 a 1921. Situaci zhoršoval teplý vítr, který urychloval tání sněhu. Zjevně nejhoší stav vznikl ve Vernířovicích, kde byly škody odhadnuty na více než milion Kč. Jen do dvora selské usedlosti čp.128 bylo naplaveno 1200m3 suti. Majitel poté prodal dům a odstěhoval se. V Sobotíně byl postižen strojírenský závod, poškozena železniční trať, kamenný most na silnici do Rýmařova voda poškodila natolik, že musel být znovu postaven.
V době, kdy hlavní nebezpečí pominulo, se utopila tříletá holčička.Zaplavena byla také území u Dolních Studének a Bludova. V Šumperku nestačila kanalizace pojmout nápor vody a řada sklepů byla zatopena. Průtrž mračen zasáhla také povodí Branné. Poškozeny byly silnice, mosty, polní kultury, řada domů atd. Skupina poslanců intervenovala 10.5. v parlamentu za poskytnutí pomoci pro postižené oblasti, přičemž vznesla dotaz na možnosti urychleného vybudování údolní přehrady v Koutech.
K tomu bych dodal, že podle údajů z ročenek, které mám doma k dispozici nebyly na stanicích v okolí žádné významné srážky, vysoké úhrny tedy byly vázané na nejvyšší polohy, v té době po vydatných dubnových srážkách přeplněné čerstvým sněhem. Díky oteplení se tedy jednalo o povodeň kombinovanou, jak z tajícího sněhu tak zároveň z přívalových srážek.
Několik stránek z hydrologické ročenky 1927
http://mfuhrer.rajce.idnes.cz/1927-rocenka/
(tím zároveň uvádím na pravou míru svůj předešlý příspěvek, vysoké úhrny srážek hlavně na bruntálské straně Jeseníků jsou jasně patrné)
http://mfuhrer.rajce.idnes.cz/1927-rocenka/
(tím zároveň uvádím na pravou míru svůj předešlý příspěvek, vysoké úhrny srážek hlavně na bruntálské straně Jeseníků jsou jasně patrné)