tak kdo by to byl čekal, že v druhé půlce října dojde na situaci, kdy Estofex vydal pro značnou část ČR "stupeň 1"? Ale bylo to tak... podmínky střihu větru se jevily snad nejzajímavější za celý rok... viz přiložený obrázek z pražské polední sondážky a současně s tím ne zcela nevýrazné hodnoty CAPE vybízely k představivosti, co by se asi tak mohlo na obloze ten den odehrávat. Předpověď hovořila o možnosti bouřek s výskytem mezocyklóny a nešla vyloučit ani možnost ojedinělého tornáda...
.No a jaká byla realita? Odpoledne to vypadalo celkem nadějně. Relativně včas se obloha protrhala, což dalo šanci Slunci trošku prohřát zemský povrch a tím pádem i vzduchovou hmotu nad ním. Jak již bylo zmíněno, polední sondážka z Prahy byla nadějná, tak již nezbývalo než čekat, co se stane. Odpoledne se od západu z Německa začala nasouvat konvektivní oblačnost s několika izolovanými buňkami, které sice nejevily žádnou velkou bleskovou aktivitu, ale o to ten den nešlo...
Nicméně jak systém "překročil" hraniční čáru, zdálo se, že dochází ke slábnutí jednotlivých jader a k postupnému slévání oblačnosti do jednoho komplexu, který později vykazoval spíš sporadické projevy elektrické aktivity. A tak jsme marně u pražského letiště čekali, co z toho bude a snažili se vykoukat aspoň jeden blesk na procházející oblačnosti. Když už to vypadalo, že to bude zase "výpek", tak jako letos již mnohokrát, najednou přímo před námi vyskočilo na radaru čerstvé jádro a sílilo. Honem jsme v obsazení Dáša, Tomáš Chlíbec a já nasadili triggery a doufali v ojedinělý úlovek, ale jak to tak bývá, toho času pouze Cb nás přeskočil bez elektrických projevů a jen nás zalil krátkodobým silnějším deštěm. Samozřejmě, jak jsme se schovali do auta a Cb nás "přeskočil", najednou blesk a za chvíli další a už to jelo
. No a tak jsme se s bouřkou pěkně rozloučili, pohledem na radar zjistili, že za Slaným "naskakuje" další jádro a jeli jsme domů, protože tohle se už vzhledem k rychlosti postupu bouřek přes Prahu ani nahoru za Slaný sledovat nedalo. Kromě toho už byla stejně tma a bez blesků bychom nic neviděli. Takže jsme se pak už jen doma trápili pohledem na radar a sledovali, jak jsou obě bouřková jádra potentní a jejich životnost, od doby, co nás přeskočilo jedno resp. minulo druhé, byla delší, než je běžné, a tak se opět vyrojily myšlenky na to, že to možná nemusely být úplně "obyčejné" bouřky .
