Večer, kolem 21:00 SELČ, dáváme se ženou pauzu od filmu, a já se jen tak ze zvědavosti podíval z okna. Právě v mezeře mezi zástavbou, jediným místem, kde mám z bytu aspoň trochu výhled na západ, visí kongest a hned za ním vláknité cosi zakončené nevýraznou kovadlinkou. Film nefilm, fotím, co se dá, jenže tahle přeháňka se obešla naprosto bez blesků a zakrátko se rozpadla. Přebírám fotky, a najednou záblesk! A hned další. Koukám na radar, a v ose výhledu, ale až u St. Boleslavi, vznikla bouřka, a ta už nezahálí. Příděl překrásných, mohutných CG-, během dvaceti minut asi deset kousků, než se bouřka odsunula za barák a začala slábnout. Dokonce se mi i něco povedlo nafotit, a o to lepší to bylo, že nejen, že už mi to začíná jít, ale že stačilo jen vystrčit foťák z okna. Po 22:00 SELČ bylo po všem. Když si vzpomenu, že už jsem chtěl jít spát...
