Diskusní forum - Amateur Stormchasing Society

Tym som chcel len povedat, ze kvalitna radarova siet zdaleka nestaci. Nechcem krivdit SHMU, ze radar nijak nevyuzivaju...

David Rýva píše:... nezávislost meteorologa CPP na rozhodnutí vojeských meteorologů, to je příšerná birokracie co sem viděl ty předpisy. V situaci, kdy jde o lidské životy, rozhodovat způsobem, když se meteorologové s obou institucí neshodnou, tak o vydání/nevydání výstrahy rozhodují jejich nadřízení, to je skoro jako blbý vtip.

no to je ta "zkostnatělost" vydávání výstrah, nad kterou tu většina běduje

David Rýva píše:Stejně tak práce pod nátlakem nesmyslného předpisu hmotné zodpovědnosti meteorologa za případnou nepovednou výstrahu.

Tomáš Psika píše:Koukám, že by to asi potřebovalo pořádně pročistit zákony. Vždyť to jde úplně proti rozumu.

no to sice je, ale právě na tohle jsem se snažil upozornit v létě, že nám se předpovídá snáz, bo nemáme tak svázané ruce, proto se meteorologové drží spíš při zemi, popř. když něco projedou tak zas naopak vydávaj těch upozornění víc.

David Rýva píše:nejednou byly kritizování za nesmysl, který pronesla jistá, nám dobře známá, slečna občas se zjevující na TV Nova. Lidi sledují počasí na Nově a podobných paskvilech a pak se diví...

Lidi chtějí hlavně senzace a v některých je asi občas i touha vládnout počasí, jinak si nedovedu vysvětlit výroky již zmiňované slečny, která ví v půlce měsíce jak celý měsíc dopadl, nebo na jeho počátku tvrdit že budem rádi za 3°C což je v zimě snad není ani slabá obleva.

jinak k těm radarum, mně by pro začátek stačilo, kdyby v létě při bouřkách byl radar po 10 min, bo po půl hodině je to občas celkem na nic

Jaj lidi, tady to zašlo trochu mimo realitu s temi radary.

Jednak DOW nelze vůbec srovnávat s operativně pracujícími radary. Je to přístroj určený pro výzkum, má uplně jiné vlastnosti, jinou vlnovou délku, jiný režim fungování, daleko menší dosah a s tím souvisí i ono lepší rozlišení. Jeho úkolem je sledování procesů spojených s tornádogenezí, vznikem a charakterem destruktivních nárazů větru v konvektivních bouřích a struktury nárazů větru ve stěně oka hurikánů.
Je pravda, že plnohodnotný dosah operativně užívaných radarů, je poloviční než ten používaný zřejmě z úsporných důvodů i v ČR. Třeba Německo má takové pokrytí aby plnohodnotný dosah pokryl většinu území, na takové pokrytí by v ČR byly třeba asi 4 radary. Naše radary pracují v "long range" módu jakožto primárním, bohužel. Proto 1km rozlišení dat v plném dosahu není vůbec reálné ale je interpolované. S delším dosahem je zároveň spojena i menší použitelná opakovací frekvence radaru a tudíš nižší maximální jednoznačně určitelná radiální rychlost. To se tu částečně obchází použitím střídání opakovací frekvence radaru při kratším dosahu.
Stejně i tak nedosáhneme s našimi radary stejného rozsahu radiálních rychlostí jako při amerických radarech. Je to dáno kratší vlnovou délkou jež používají naše radary. Americké WSR 88D jsou S-pásmové radary, tj. pracují na vlnové délce kolem 10cm, evropské jsou přavážně C-pásmové, tj. vlnová délka cca 5-6cm. V S pásmu jsou výhody jako nižší útlem ve srážkách, větší rozsah radiálních rychlostí jež lze vypočítat s pomocí dopplerova jevu. C pásmové radary mají ale stabilnější charakteristiky co se týká využití polarimetrických údajů.
Jinak polarimetrické radary nejsou jen testovací záležitostí ale operativně použitelným produktem, celá síť amerických WSR 88D radarů je postupně doplňována o možnost dualpolarizačních měření.
Každopádně i s tím co máme by se dalo udělat ještě daleko více, počítat potenciál pro silná krupobití v každé bouřkové buňce, průměr krup, potenciál pro downbursty. Stejně tak by šlo počítat i standartní VIL a další odvozené produkty, tu se počítá jen DVIL pokud vím a s myslím, že s dost nízkým stropem 30kg/m2.

Každopádně problém výstrah není podlě mně ani problém techniky jako přehnané birokracie a neschopnosti organizace práce. V možnostech hydráku už i s tím co má, by bylo opravdu hodně. Nejen vydávání outlooků den dopředu ale i průběžně vydávání výstrah jako skutečných výstrah a ne směsi předpovědi a jakési post-výstrahy(IVEJ zpráva) kde jde spíš o komentář toho, že se někde už něco stalo. Výstrahy by během mimořádné situace byly aktualizovány průběžně podle naléhavosti situace na základě realtime dat ale i hlášení od pozorovatelů v terénu nebo i obyčejných lidí a byly by odděleny od předpovědi. Distribuce vydané výstrahy pro zodpovědná místa v rámci krajů až obcí podle mně taky není v době emailů a automatických SMS takový propblém. Pak je tu ale i ochota obcí varovat občany např. před přicházejícím derechem za pomoci sirén a obecního rozhlasu, myslím, že alespoň v tech nejnaléhavějších situacích by to bylo na místě. Na co je nám pak tón sirény "živelná pohroma" a ono zahoukání si každou první středu v měsíci. Stejně tak by výstrahu šlo zobrazit ve vysílání televizních stanic např. v podobě běžícího textu na liště ve spodní části obrazovky.
Bohužel tohle všecko svazuje přespřílišná birokracie a možná i neochota zodpovědných lidí kdesi nahoře. Myslím, že hardware i software pro podobně fungující systém by se dal pořídit se vším všudy i za méně peněz a bylo by to daleko větší zvětšení efektivnosti varování obyvatel, než ono pořízení superpočítače na jakýsi další model. Pokud jde o ten superpočítač, v článku to bylo podáno tak, že starý model může za to že lidi před derechem v červnu nikdo nevaroval.
Já se tomu musel smát, nejde teď ani o to, že modelů je dnes přehršel a věřím tomu, že dobře nastavený WRF by odvedl určitě i lepší práci než Aladin a to i na daleko levnějším stroji. Ale co mi přijde zcestné, jak může prosím starý komp za nevydání výstrahy na derecho?? Model nedokáže zastat zodpovědnost a práci lidí, tj. reagovat na základě aktuálních dat na nastalou situaci. Tahle přespřílišná upjatost na modely se mi nelíbí, bo pak vzniknou jen "nevyvážené" předpovědi, které snadno selžou.

Nějak jsem si neuvědomil, že ta cena a charakteristiky patřili k mobilnímu DOW radaru. Ví ale někdo, kolik by stálo pořízení průměrného S-pásmového radaru a jak je to s tím rozlišením v "short range" a dualpolarizačním módu?

Tomáš Psika píše:Nějak jsem si neuvědomil, že ta cena a charakteristiky patřili k mobilnímu DOW radaru. Ví ale někdo, kolik by stálo pořízení průměrného S-pásmového radaru a jak je to s tím rozlišením v "short range" a dualpolarizačním módu?

Pokud vím tak takej radar by měl stát pár mega USD. Nějak nechápu ale druhou půlku dotazu, co má společnýho dosah radaru s polarimetrickou funkcí? Jak to myslíš přesně?

David Rýva píše:

Tomáš Psika píše:Nějak jsem si neuvědomil, že ta cena a charakteristiky patřili k mobilnímu DOW radaru. Ví ale někdo, kolik by stálo pořízení průměrného S-pásmového radaru a jak je to s tím rozlišením v "short range" a dualpolarizačním módu?

Pokud vím tak takej radar by měl stát pár mega USD. Nějak nechápu ale druhou půlku dotazu, co má společnýho dosah radaru s polarimetrickou funkcí? Jak to myslíš přesně?

No to už jsou docela jiné počty .

Polarimetrická měření se nedají dobře využít při radarových měřeních na velké vzdálenosti. Tedy alespoň v tomto smyslu se k tomu vyjádřil Petr Novák ve Fyzice oblaků a srážek (2007) - str. 310. Jednoduše není možné zajistit dostatečnou přesnost měření. Musí se při provozu velmi rychle střídat krátké pulzy, aby bylo možné mít k dispozici další charakteristiky odrazových cílů, které změny polarizace přinášejí. Mě ale zajímalo spíše to rozlišení dopplerovských rychlostí při současném provozu obou módů, tj. režimu rychlého střídání krátkých pulzů a změnách polarizace. Mezi takovým měřením za použití S-pásmového radaru a C-pásmového radaru by asi byly podstatné rozdíly. C-pásmový radar by podle mě přinesl lepší rozlišení a více využitelných dat. Ale možná se mýlím.

Já nejsem moc velký fanda S-pásmových radarů. Ale na druhou stranu se v tak rozsáhlé problematice jako je radarová technika nevyznám. Myslím, že vyšší četností C-pásmových radarů na našem území by se daly eliminovat jejich některé nevýhody (např. stínění) a zároveň využívat polarimetrických měření i v operativním provozu. Byla by tak dostupná data dopplerovských rychlostí i nesrážkových částic a ještě k tomu bližší informace o struktuře částic v oblačnosti. Samozřejmě že by taková síť radarů stála hodně peněz, podle té ceny co si uvedl u S-radaru, tak možná až příliš.

Ideální by bylo, kdyby radary uměly velmi pružně měnit vlnovou délku, elevaci, měnit intervaly, délku a intenzitu vysílání pulzů, měnit polarizaci ... A pak jich mít na území tolik, aby jeden vyplnil třeba čtverec 50x50 km. To je dnes ale opravdu sci-fi představa .

Tomáš Psika píše:Polarimetrická měření se nedají dobře využít při radarových měřeních na velké vzdálenosti. Tedy alespoň v tomto smyslu se k tomu vyjádřil Petr Novák ve Fyzice oblaků a srážek (2007) - str. 310. Jednoduše není možné zajistit dostatečnou přesnost měření. Musí se při provozu velmi rychle střídat krátké pulzy, aby bylo možné mít k dispozici další charakteristiky odrazových cílů, které změny polarizace přinášejí. Mě ale zajímalo spíše to rozlišení dopplerovských rychlostí při současném provozu obou módů, tj. režimu rychlého střídání krátkých pulzů a změnách polarizace. Mezi takovým měřením za použití S-pásmového radaru a C-pásmového radaru by asi byly podstatné rozdíly. C-pásmový radar by podle mě přinesl lepší rozlišení a více využitelných dat. Ale možná se mýlím.

Jo tohle myslíš, tak jasně, na zpracování polarimetrických dat je vyžadovaný aby data byla značně přesná. Což s rostoucím dosahem je problém. Podrobnosti po mně nechtěj ani já nejsu odborník na radary. Tak střídání by nebylo nutné, existují polarimetrické radary jež stíhájí obě měření naráz, bo dojde k vyslání jediného pulzi s polrizací v rovině 45°a přijímáš dvěma přijímači horizontální a vertikální složku. Tam myslím by omezení rozsahu měřitelných dopplerovských rychlostí oproti nepolarimetrickému radaru nebylo. Pokud by ale došlo na ten typ polarimetrickýho radaru kde se opravdu měří s přepínáním polarizace a dochází i k měření takových veličin jako depolarizační poměr a podobně, tak tam myslím to vliv mět bude. Ale takové podrobnosti sem zase nikdy neřešil, takže popravdě nevím. Jinak co do porovnání S a C pásmových radarů by byl rozdíl především v rozsahu měřitelných dopplerovckých rychlostí, S-pásmový je schopný rozlišit cca až dvojnásobné rychlosti. Jeho měření jsou daleko méně ovlivněna útlumem a to jak ve srážkách tak i v atmosféře samotné. S-pásmový radar tak umožňuje získat rozhodně lepší data dopplerovských rychlostí, která je pak možno využít k detekci mezocyklon, misocyklon nebo tornád.

Tomáš Psika píše:Já nejsem moc velký fanda S-pásmových radarů. Ale na druhou stranu se v tak rozsáhlé problematice jako je radarová technika nevyznám. Myslím, že vyšší četností C-pásmových radarů na našem území by se daly eliminovat jejich některé nevýhody (např. stínění) a zároveň využívat polarimetrických měření i v operativním provozu. Byla by tak dostupná data dopplerovských rychlostí i nesrážkových částic a ještě k tomu bližší informace o struktuře částic v oblačnosti. Samozřejmě že by taková síť radarů stála hodně peněz, podle té ceny co si uvedl u S-radaru, tak možná až příliš.

Tak já naopak mám daleko radši S-pásmové radary, už jen proto, že nejdokonalejší radarová síť na světě je založena právě na nich. Jsou vhodnější na detekci konvekce, mají daleko větší možnosti co do využitelnosti měření dopplerovských rychlostí a i u nich lze využívat polarimetrická meření. Já bych byl určitě za 4 radary na našem území, ale radši bych tu viděl radary typu WSR 88D nebo nějaké jejich nástupce, jež by byly polarimetrické a pracující v S pásmu. Data by byla zpracována podobně jako u NWS, s detekcí mezocyklon, TVS a hlavně dostupná veřejně.
No ona ta cena je podobná i u C-pásmovýho radaru. Obečejný Céčkový radar stojí co vím tak 1,5M USD, Céčko polarimetrický už je několik mega. Beztak s polarimetrickýmy radary tu zkušenosti zatím nejsou, v ČR zatím takové radary nikdy nebyly co vím.

Tomáš Psika píše:Ideální by bylo, kdyby radary uměly velmi pružně měnit vlnovou délku, elevaci, měnit intervaly, délku a intenzitu vysílání pulzů, měnit polarizaci ... A pak jich mít na území tolik, aby jeden vyplnil třeba čtverec 50x50 km. To je dnes ale opravdu sci-fi představa .

No já bych to jako ideální neviděl. Nevím jak by šlo plynule ladit magnetron , možná by se to čistě teoreticky dalo nějak řešit rozmítaným generátorem pracujícím na frekvencích třeba 1-10GHz a zesilováním signálu klystronem, ale pochybuju že by to v praxi fungovalo. U tak vysokých frekvencí je potřeba mět vše včetně vlnovodu, ozařovače a antény řešené pro danou vlnovou délku. Ale možná se pletu, do oblasti mikrovlnné elektroniky jsem zatím nikdy nezabrousil.
No změna délky a intenzity pulzu by myslím byla k ničemu, měnit opakovací frekvenci lze i u současných radarů a používá se to na zvětšení rozsahu dopplerovských rychlostí. Uděláš dvě měření s odlišnou opakovací frekvencí radaru v poměru 2:3 a následným sloučením tech dat získáš dopplerovská měření s dvojnásobným rozsahem určitelný rychlosti.
No takový množství radarů by myslím způsobilo pěknej hegeš v radiokominikacích Nehledně na to, že provoz by stál snad i víc než ten žebrácký žold co tahle země dává na vědu celkově. Myslím, že tohle by bylo o ničem. To by myslím spíš byl na místě, navíc ke 4 operativním, jeden fakt dobrej mobilní radar s malým dosahem a velkým rozlišením určenej na výzkum, prostě takej ten DOW.

A hustší síť a častější intervaly by bylo potřeba u AMS. Alespoň lokálně třeba tady v rámci středního Polabí, kde je ročně pár supercel a orografie nenadělá kdovajakej hegeš z postupu gust front, by se takej dobrej mezonet hodil. Dalo by se sledovat pohyb gust front po 5ti minutách třeba. Bylo by možné sledovat výskyt RFD u supercel, analyzovat charakter a původ vzduchu v RFD a podobné záležitosti. Spolu s DOW pak sledovat např. tvorbu dowburstů, charakter proudění v SQL a bow echách co tudy procházejí občas.
bOhužel je tu jedno ale, ač asi víc ale, ale to hlavní je, že nejsou peníze ani to základní natož pak pořádný výzkum, a navíc tu je od zodpovědných míst dost nezájem o takové projekty. Ale co by člověk chtěl v takové zkostnatělé, přebyroktatizované struktuře jako je "neohrabaný brontosaurus" EU, takže tohle asi zůstane bohužel jen mojím zbožným přáním.

Danti píše:ČHMU VYDAL EXTRÉMNÍ STUPEN NEBEZPEČÍ!!

Nechápu počínání ČHMÚ. Před pár lety tady nasněžilo za noc 25 cm mokrého sněhu a nebyl vydán žádný stupeň nebezpečí... Samozřejmě komplikace v dopravě jsou asi velké, ale je přece zima a v zimě občas sněží... Sněžení je intenzívní, ale nebude trvat zas tak dlouho a tak těch případných 15-20 cm není EXTRÉM.

EDIT: Teď se dívám do tabulky a na silné trvalé sněžení může být vydán pouze "červený" stupeň - velmi zvláštní tabulka... Možná bych měl kritizovat někoho jiného než ČHMÚ.

David Rýva píše:No já bych to jako ideální neviděl. Nevím jak by šlo plynule ladit magnetron , možná by se to čistě teoreticky dalo nějak řešit rozmítaným generátorem pracujícím na frekvencích třeba 1-10GHz a zesilováním signálu klystronem, ale pochybuju že by to v praxi fungovalo. U tak vysokých frekvencí je potřeba mět vše včetně vlnovodu, ozařovače a antény řešené pro danou vlnovou délku. Ale možná se pletu, do oblasti mikrovlnné elektroniky jsem zatím nikdy nezabrousil.

No evidentně se v tom vyznáš docela dost. Z těchto posledních vět jsem totiž nepochopil zhola nic. Snad jen ten klystron mi připomíná jiné příjemné slovo .

David Rýva píše:... a navíc tu je od zodpovědných míst dost nezájem o takové projekty. Ale co by člověk chtěl v takové zkostnatělé, přebyroktatizované struktuře jako je "neohrabaný brontosaurus" EU, takže tohle asi zůstane bohužel jen mojím zbožným přáním.

Já bych tu zkostnatělost EU neviděl až tak černě. Ale je pravda, že podpora vědy, vzdělávání a výzkumu zůstala jen na papíře lisabonské deklarace. V Unii fandím hlavně demokraticky volenému evropskému parlamentu, protože se ukazuje, že jen ten dokáže blokovat určité výstřelky jiných orgánů EU a pár přemotivovaných aparátčíků (Sarkozy).

gerykm: Mám stejný názor. A navíc nechápu, proč to vydal pro MS kraj, když platnost je do 18:40 a to určitě 10 cm nenasněží ani někde u dobrmanka. Holt po zimě 2005/06 už zapomněli, že může v nížinách padnout 15 cm. Opravdu asi nemá cenu se rozčilovat nad stupni vydávanými ČHMÚ.

Tomáš Psika píše: No evidentně se v tom vyznáš docela dost. Z těchto posledních vět jsem totiž nepochopil zhola nic. Snad jen ten klystron mi připomíná jiné příjemné slovo .
Já bych tu zkostnatělost EU neviděl až tak černě. Ale je pravda, že podpora vědy, vzdělávání a výzkumu zůstala jen na papíře lisabonské deklarace. V Unii fandím hlavně demokraticky volenému evropskému parlamentu, protože se ukazuje, že jen ten dokáže blokovat určité výstřelky jiných orgánů EU a pár přemotivovaných aparátčíků (Sarkozy).

No nevyznám neboj , ale jen vím, že magnetron je druh elektronky, slouží k produkci mikrovln o najaký daný vlnový délce. Používá se ve většině radarů a třeba aj v mikrovlnce kde pracuje ale s jinou vlnovou délkou. A klystron je taky druh elektronky v podstatě ale jeho úkolem je co vím zesilování slabejch mikrovlnejch signálů ale na jaký max. výkony, to si netroufám odhadnout. Takže nevím ešli by to stačilo pro radar kerej potřebuje v pulzech kolem 1/4 MW.

gerykm píše:

Danti píše:ČHMU VYDAL EXTRÉMNÍ STUPEN NEBEZPEČÍ!!

Nechápu počínání ČHMÚ. Před pár lety tady nasněžilo za noc 25 cm mokrého sněhu a nebyl vydán žádný stupeň nebezpečí... Samozřejmě komplikace v dopravě jsou asi velké, ale je přece zima a v zimě občas sněží... Sněžení je intenzívní, ale nebude trvat zas tak dlouho a tak těch případných 15-20 cm není EXTRÉM.

EDIT: Teď se dívám do tabulky a na silné trvalé sněžení může být vydán pouze "červený" stupeň - velmi zvláštní tabulka... Možná bych měl kritizovat někoho jiného než ČHMÚ.

S extrémními stupni je to složité, ale nemusí jít jen o sněžení. Extrém znamená pro každého něco jiného. Připouštím, že by tabulka SIVS měla doznat určitých změn. Dovedl bych si i představit 2 výstrahy - dlouhodobou (meteoalarm.eu) a krátkodobou (měnící se v rámci situace i během několika minut + rozdělení krajů na menší části). Systém výstrah je na dlouhou diskuzi. Dnešek potvrdil, že někde extrémní stupeň být neměl, ale jsem rád, že jej ČHMÚ vydal. Láďa

Tak ČHMÚ aspoň stiahlo tú trojku. A ich stránka s varovaniami je "super" - scrollovať myšou nejde a posuvník nikde; musím sa posúvať šípkami

CHMU vydal extremne nebezpecie ale nie na snezenie, ktore by ledva dalo nejaku vystrahu 1.stupna ale na prepacte za vyraz ale "blbost" ceskych vodicov, jazdiacich na letnych gumach. V Brne staci 1 cm snehu a je "kalamita". Ak by sa zaviedli povinne zimne pneumatiky, nemuselo by extremne nebezpecie byt vydane pri par cm snehu. Toto je vysmech.

Na severe Slovenska hocikedy spadne 20 cm za noc a nikto na to nevyda ani Stupen 1. Ale to by si museli niektori obyvatelia juznych partii Moravy uvedomit, ze neziju v tropickom podnebnom pasme.

To je všade také isté: Brno, Praha, Bratislava ...
A s tým snehom na severe máte absolútnu pravdu. Tu robia problémy len kamionisti (na letných a bez reťazí, grrr.) a vodiči z juhu (čo videli sneh len na obrázku). Domácim ani "kysucká zima" nevadí.

Nevím jak na Slovensku, ale v České republice využívá zimní pneumatiky pouze 50% řidičů

Woodpecker píše:Nevím jak na Slovensku, ale v České republice využívá zimní pneumatiky pouze 50% řidičů

Přesně, řidiči se musí polepšit jinak bude čím dál víc nehod a smrtáků. Já zimné pneumatiky mám

Na Slovensku od 1.2. sú zimné pneumatiky pri súvislej snehovej vrstve povinné. Či sa podľa toho vodiči zariadili, neviem. Ale v horských oblastiach nepoznám veľa kaskadérov, čo by neprezuli a nížin tu zas až toľko nie je

tom522 píše:

Woodpecker píše:Nevím jak na Slovensku, ale v České republice využívá zimní pneumatiky pouze 50% řidičů

Přesně, řidiči se musí polepšit jinak bude čím dál víc nehod a smrtáků. Já zimné pneumatiky mám

Ty nemas ani vodicsky preukaz, natoz auto.

Tomas Pucik píše: CHMU vydal extremne nebezpecie ale nie na snezenie, ktore by ledva dalo nejaku vystrahu 1.stupna ale na prepacte za vyraz ale "blbost" ceskych vodicov, jazdiacich na letnych gumach. V Brne staci 1 cm snehu a je "kalamita". Ak by sa zaviedli povinne zimne pneumatiky, nemuselo by extremne nebezpecie byt vydane pri par cm snehu. Toto je vysmech.

Tak to mi neda neodpovedet ... kdyby melo vse tak jednoduche reseni jak si myslis, tak by to byla parada

Arnie píše:

Tomas Pucik píše: CHMU vydal extremne nebezpecie ale nie na snezenie, ktore by ledva dalo nejaku vystrahu 1.stupna ale na prepacte za vyraz ale "blbost" ceskych vodicov, jazdiacich na letnych gumach. V Brne staci 1 cm snehu a je "kalamita". Ak by sa zaviedli povinne zimne pneumatiky, nemuselo by extremne nebezpecie byt vydane pri par cm snehu. Toto je vysmech.

Tak to mi neda neodpovedet ... kdyby melo vse tak jednoduche reseni jak si myslis, tak by to byla parada

Prepacte ale za A/ moj prispevok nebol v ziadnom pripade miereny ako kritika vydanej vystrahy - aj tak vzhladom na to, ze som zatial len "amater" tak kritika sa nezoberie.

a za B/ povinne zavedenie zimnych pneumatik by urcite znizilo nehovodost a to vo velkej miere. Studujem v Brne a viem co tam dokaze spravit mala vrstva ladu alebo par cm pripadaneho snehu a videl som ako sa vodici bezradne klzali na tenkej vrstve poladovice, co by sa so zimnymi pneumatikami nestalo. Zijem na severnom Slovensku a tam, pozoruhodne, tych par cm snehu nikdy nic nespravi. Mozem sa spytat, cim to bude? V ramci Slovenska uz plati zakon o povinnom zavedeni zimnych pneumatik ak si to poveternostne okolnosti vyzaduju.

A ak sme teda pri tych rieseniach, ake riesenie navrhujete Vy? Ja som navrhol aspon jedno.

To nebylo nic na obhajobu CHMU. Jde mi o to narizeni zimnich pneumatik.
1) Setrivy lide si koupej zimni a budou jezdit celorocne s tim, ze beztak najedou malo km a gumy jim vydrzej. Pri vysich teplotach zimni pneu ztvrdne a trvale ztrati vyssi prilnavost pri nizkych teplotach. Pritom vyska dezenu muze zustat dostatecna a na prvni pohled nic nenasvedcuje tomu ze neni neco v poradku.
2) Setrivy lide budou pouzivat zimni pneu dlouho prez limit 4 let coz je limit kdy pneu opet zacne ztracet prilnavost pri nizkych teplotach. Navic v obou pripadech si pak v zime ridic vic dovoli s tim ze ma "zimaky" .... Kontrolovat byt jen datum vyroby pneu vidim jako nerealne, prestoze takovy udaj lze na pneu vycist z kodu ktery je na boku plaste.
3) Jako zasadni vidim nezkusenost ridicu s krizovymi situacemi, coz mnohdy muze udelat vetsi rozdil nez je mezi vlastnostmi zimnich a letnich pneumatik. To se zvlast projevi ve vetsich mestech s hustym provozem, kde se samozrejme nedodrzuje dostatecny odstup a podobne (tedy Brno,Praha,...).
4) Dalsi vec je technicky stav vozu, jeho charakteristika (zatizeni naprav,...), vybaveni pokrocilymi systemy stabilizace. Pak se dostavame i k levnym zimnim pneumatikam, ktere svymi vlastnostmi rozhodne nesplnuji to co se od zimniho obuti ocekava. Jejich zakoupenim clovek vyhovi litere zakona, ziska vetsi sebevedomi nez kdyz vi ze jede na letnich a potencialne nebezpecna situace je na svete.

To je jen par veci ktere me momentalne napadly a ktere vylucuji nejak JEDNODUSE a EFEKTIVNE zformulovat plosne narizeni pouzivani zimnich pneumatik. Proste hazet vinu na to, ze tu neni plosne narizene zimni obuti, je moooc zjednodusujici tvrzeni. Stejny nazor - tedy ze v podstate je to pravda, ale ve skutecnosti je to prilis komplikovane na to aby to slo tak jednoduse resit, zastavam i u vetsiny navrhu a pripominek tady smerovanych k CHMU (nechci aby to pusobilo ze se CHMU nejak zastavam nebo obhajuju, to opravdu nee).

Urcite mate pravdu v tom, ze to nie je komplexne riesenie problemu, zavedenie povinnosti pouzivania zimnych pneumatik urcite neodstrani vsetky nehody. Napriek tomu si myslim, ze je to jeden z krokov, ktore by mohli pomoct. Vyskumy dokazali, ze vyssie percento nehod v zime sposobuju vodici s letnymi pneumatikami.

Inu, myslite, ze vodic, ktory bude mat peniaze na kupu auta, nebude mat peniaze na zakupenie sady pneumatik? Myslim, ze viacej takyto vodic prejazdi na benzine alebo da za mensie opravy ako za kupu sady pneumatik, ktore mu vydrzia na 3-4 roky. V legislative by sa mohla ustanovit aj kontrola pneumatik - samozrejme, ze vodic by mohol dostat pokutu za to, ze pouziva zimne pneumatiky v lete, takisto ako za to, ze pouziva letne pneumatiky v zime. Tym by sa problem mohol ciastocne odstranit.

Samozrejme, uznavam, ze mnohym asi chyba skusenost s jazdou v zimnych podmienkach, teda na lade alebo snehu. Pojde najma o sviatocnych vodicov, so svoje auto vytiahnu raz za pol roka a nedaj boze vtedy este aj nasnezi.

Aj keby zimne pneumatiky nebudu riesenim komplexnym, co by ste povedali na to, ak by sa tymto znizila nehodovost a aj umrtnost na cestach? Podla mna by to stalo za to - aspon skusit taketo riesenie. Do akej miery by fungovalo, by sa ukazalo az v praxi. A tiez to zrejme nebude taka zbytocna vec, ak uz niekolko krajin ma podobnu vyhlasku v svojej legislative.

Rekl bych ze jsou v doprave jine priority nez podobne velmi obecne narizeni, kde by se se stejnym usilim a naklady dosahlo vetsiho zlepseni bezpecnosti. Stejne tak vidim napriklad v meteorologii jine priority nez "prezbrojeni" na S pasmove radary, uvolneni dat verejnosti a podobne...
BTW leckde po svete jsou v legislative zakazany/narizeny takovy blbiny, ze to jako argument neberu

PS: navrhuju tykani a omlouvam se adminum/moderatorum za OT

Okay, teda budeme si tykat

Nuz, urcite to nie je hlavny problem, ktory treba riesit - napriklad dobudovanie dialnic na Slovensku je urcite zavaznejsie nez tie pneumatiky, napriek tomu stale je to aspon ciastocne riesenie. Ako sa legislativa na Slovensku prejavi, uvidime, je to pomerne cerstvy zakon a jeho ucinky zatial mozno hodnotit len polemicky.

A ked sme uz pritom, ake priority vidis ty v ramci meteorologie? Velmi by ma zaujimal konkretny nazor niekoho priamo z brandze.