roman21 píše:co sa tyka tych burok bol to iba moj amatersky odhad
kedze v nizkom tlaku sa burky casto vyskytuju
Bude lepší jen link ked už něco, mj. stejně máme přístup k poměrně velkému množství modelů a výsledků z nich.
Nejde jen o nízký tlak, a ked tak jde spíše o relativní tlak vůči okolí, např. v brázdě (kreslaná jako černá čára na mapách metoffice) budeš mět 1010-1020 a budou bouřky. Ale pak ve výběžku vyššího tlaku kde bude třeba jen 1005-1010 nebude nic.
Hlavní na bouřky máš instabilitu, CAPE a LI(v zimě je lepší LI 700hPa) na mapách GFS modelu dostatečně přesně ukazují jejich rozložení, CAPE je vlastně energie dostupná pro tvorbu konvekce.
Dál potřebuješ nějak zpustit ten proces konvekce abys tu energii využil, to ti zajistí třeba studená fronta, zmíněná brázda kde dochází k výstupným pohybům a konvergenci při zemi(v české literatuře se často brázdy s konvekcí nesprávně nazývají zastaralým nepřesným termínem "čára instability"). Popř. ked je velmi nízko hladina volné konvekce a i kondenzační hladina tak může spouštět konvekci orografie, první bouře tak lze čekat nad jižně až JV orientovanými svahy hor, postupně se přidávají bouřky nad jižní svahy vrchovin a po poledni vznikají bouřky na značném území. Klasické "bouřky z tepla" mimo frontu.
Co dál ovlivní charakter bouřek je vertikální střih větru. Ten působí to že bouřky se organizují do určitých celků, nebo za určitých zvláštních případů vznikají supercely a tak podobně.
Samozřejmě potřebuješ i vlhkost, nejlíp pouze ve spodních hladinách atmosféry. Na silnou bouřku je totiž výhodný velmi suchý vzduch ve středních a vyšších hladinách, ten vypařováním srážek způsobuje větší ochlazení downdraftu a tak i jeho značně vyšší rychlost, krom toho v suchém vzduchu se spíše udrží kroupy v pevném stavu i když jsou již ve vzduchu kde je teplota nad bodem mrazu.
Podrobnosti budou v textech co chystáme jako celek spolu s novým "slovníkem stormchasera".