Zimni boure, extremni zimni pocasi

[TommyAst]

Zimni extremni pocasi Snehove a vetrne boure jsou nejsilnejsi podle map na pobrezi Gronska - prudky vitr a casto teplota pod -10. Je to zpusobeno extremnimi teplotnimi a tlakovymi gradienty, vysoky ledovec stoji vsemu v ceste. Zapadni pobrezi Gronska je asi nejextremnejsi. Dochazi zde k castym zmenam teploty podle smeru proudeni, pri bore (stekani chladneho vzduchu z ledovce) muze byt -30 i -40 stupnu a vitr i prez 30 m/s. Vzhledem k terenu a kontrastu teplot se prave na jiho-zapade Gronska objevuji extremni tlakove gradienty, vitr az 50 m/s, v narazech i vice. K tomu teplota muze byt pod -20, pokud vzduch steka z ledovce nebo od severo-zapadu, muze byt za vichrice-orkanu -30 az -50 stupnu. Takove blizardy se v Gronsku vyskytuji.

V pripade blize dostupnych lokalit je oblast s velmi castymi vetrnymi bouremi jiho-zapad Norska. Hluboke tlakove vyse nahle narazeni na pohori, nahle vyrustajici z oceanu. Proto je i na navetrne strane na jiho-zapade Norska i prez 2000 mm strazek rocne. Hory jsou tam vysoke az 2000 m a vitr muze dosahovat v narazech 30-50 m/s v prubehu vetrne boure, v extremnich pripadech i prez 60 m/s. Na horach byva v zime teplota okolo 0 az -20.

Nejdrsnejsi a nejnebezpecnejsi pocasiA jsme opet v Norsku. V oblasti Narvik-Tromso jsou hory vysoke i prez 1500 m (Severske Alpy s ledovcem pobliz Tromso az 1831 m). Na horach v pripade severo-zapadniho proudeni dosahuje vitr v narazech 20-30 m/s, extremne az 40 m/s, k tomu navic pri teplote -10 az -25. Pokud je ve vnitrozemi kontinentalni vzduch, dosahuji teploty az -40, ale v takovem pripade byva klidno. I na mensich kopcich byva o 20 stupnu tepleji - jenze vitr. Pak se muzeme setkat s teplotami okolo -15 az -30 a vitr 15-25 m/s. To je kombinace, ktera se neda moc vydrzet. V extremnim pripade muze byt i -30 a narazy vetru 30 m/s. Podobne podminky se vyskytujou i v pobreznich oblastech, kde se kontinentalni a oceansy vzduch misi. Muze byt pod -20 a vitr prez 20 m/s.

V Alpach jsou konvktivni bourky o poznani castejsi, nez v CR. Ve Svycarsku jsou hory vysone nad 4000 m. V lete byva v teto oblasti vetsinou 0 az -10 stupnu pri vrcholcich, v dobe vln veder az +10 stupnu. Bourky v prubehu leta se na horach objevuji casto a prichazeji rychle a necekane (napr. pri vystupnu na Mont Blanc). V oblasti 4000 m nad morem byva pri bourkach prudky vitr, narazy i prez 40 m/s, teplota nekolik stupnu pod 0 a snezeni. Vitr a snezeni muze pretrvavat i nekolik dni. Okolo 3000 m je teplota pri bourkach okolo 0 az +10, dest nebo snezeni. V zime v horach nad 4000 m byva casto vitr 30-50 m/s a teploty -10 az -30 vetsinou, pri arktickem vpadu muze byt i -35 stupnu a vitr 30-40 m/s na vrcholu. Zima neni nejlepsi cas pro vystup.