Diskusní forum - Amateur Stormchasing Society

Díky za nové stránky o extrémních jevech na http://databaze.bourky.com/index.php. Mám ale dotaz, jak poznám, že se jedná o downburst? Např. při včerejší přerovské bouřce s příchodem intenzívních srážek došlo k náhlému poryvu větru a prudkému ochlazení, ale žádné škody jsem nepozoroval a rychlost větru asi nepřesáhla 15 m/s. Propad studeného vzduchu bývá při každé trochu silnější bouřce, hlavně na studených frontách (či squall lines). Na výše uvedených stránkách se budou uvádět jen případy, kdy došlo ke škodám na majetku nebo je nějaká hranice rychlosti větru? Díky za odpověď.

Downburst je definovany ako prepad studeneho vzduchu, pri ktorom dochadza k silnym narazom vetra pri zemskom povrchu. Je zrejme, ze narazy vetra by mali mat intezivne hodnoty, t.j. mali by splnat kriterium rychlosti vetra zhruba 25 m/s. Tato hranica zhruba oddeluje vietor, pri ktorom nedochadza a vietor, pri ktorom uz zacina dochadzat ku skodam. 15 m/s je pomerne zvycajna rychlost pre obycajny outflow z burky a nie je to downburst. Tiez nemozem suhlasit, ze downburst je bezny pre kazdu silnejsiu burku. Velmi zalezi na podmienkach, v ktorych sa burky tvoria.

Len poznamocka, downburst sa deli na dva typy: 1/ Microburst - jeho rozsah je maly a trvanie kratke, casto ide o velmi lokalizovany jav, avsak rychlost vetra v narazoch moze byt az 250 km/h. Priznacny pre lokalne burky pri suchych podmienkach v strednych hladinach troposfery a vysokych hodnotach CAPE.

2/ Macroburst - downburst s velkym rozsahom a pomerne dlhou dobou trvania - tento je priznacny pre organizovane burky so silnym vytokom studeneho vzduchu - silne squall lines, HP supercely a burky typu derecho , takisto, narazy vetra mozu presiahnut 200 km/h

Dík za odpověď. Až teď jsem si všiml, že na vašich stránkách http://www.bourky.com/slovnik.php je toho dost vysvětleného a není nutno se vždy ptát...

gerykm píše:Dík za odpověď. Až teď jsem si všiml, že na vašich stránkách http://www.bourky.com/slovnik.php je toho dost vysvětleného a není nutno se vždy ptát...

Stejně k tomu sepíšem co hlásit a co ne, aby nevznikal chaos že jeden hlásí už 1cm kroupy zatímco jiný fakt až silná krupobití. Brzy by se tu měly objevit popisy kritérií pro nahlášení jevu a i něco mlo o rozpoznání tech jevů a tak.

Počíta se při downburstu jako způsobená škoda když mi nateče do auta?Mi tam minulej týden nateklo a že to byl "burst"sem ani na chvilku nezapochyboval.
Akorát mě zarazila jedna věc.Totiž sytě zelené mraky u již rozpadajícíseho kumulonimbu.
Nemohlo to bejt třeba kombinace se znečištěným ovzduší?
Kroupy vylučuju protože sem se tím směrem vracel a nic tomu nenasvědčovalo...

Minule som cital na jednom americkom fore o pocasi temu, kde rozoberali prave zelenkave sfarbenie burkovej oblacnosti. Bohuzial, prislo sa na to, ze zelena farba nie je urcitym priznakom krup, ako bolo kedysi myslene. Zelena farba je sposobena zvlastnym postavenim slnka voci b. oblaku, pri ktorom dochadza k lomu svetla tak, ze sa rozptyluje hlavne zelena zlozka farebneho spektra svetla.

Na druhej strane JE PRAVDOU, ze u mnohych burok, ktore vykazuju zelenkave sfarbenie, dochadzalo k silnym krupobitiam a najma vypadavaniu velkych krup. Mam za to, ze pri vypadavani velkych krup pada aj slaby dazd. Lenze inak su zrazky malo huste na to, aby pohltili vsetko ziarenie. To je rozptylovane na malych kvapockach vody ( vsimnite si, ze pri silnom krupobiti casto pada aj slaby dazd, malokedy ide cisto o krupy ) a modra/zelena su farby, ktore sa na kratkych vzdialenostiach rozptyluju najviac. Pri vhodnych podmienkach teda vznikne zelena farba.

Napriek tomu, nie vsetky burky, ktore maju zelenu farbu, nutne musia produkovat krupobitie pre zemsky povrch, pretoze, NEZABUDAJME, ze to co je v zakladni oblaku, sa moze pokojne roztopit pri pade na zem. Teda, burka ktora ma zelenu farbu od nejakej interakcie s krupami, nutne nemusi mat krupy ako zrazky, ktore uz dopadaju na zem. Tie sa mozu roztopit pocas cesty smerom dole.

Taktiez vsak su mimoriadne burky s krupobitim, ktore zelenkave zakladne nemaju. Teda, urcite je dolezite aj postavenie slnka voci burkovej oblacnosti. Dodnes vsak nie je jednoznacne zodpovedane, preco nastava taketo sfarbenie zakladne.

jj pravda je že tenhle jev není dodneška uspokojivě vysvětlen, ale myslím že určitě pujde o kombinaci několika faktorů. Jako hlavní vidím ale přítomnost ledu v oblaku(např. led v ledovcích rozptyluje hlavně výrazně modrozelené světlo) a ten úhel vůči slunci stejně jako vertikální mocnost "jádra" Cb s kroupami. Každopádně ostře chladně zelená nebo zelenomodrá barva tu u nás souvisely vždy s kroupami, pokud byl tón zelené teplejší, tj. do zelenožluta či zelenooranžova šlo vždy "jen" o silné přívalové srážky. Ty však v naších zem šířkách vznikají právě jako kroupy ve větší výšce které při pádu roztají ale je zde již vzdálenost mezi výškou kde kroupy roztají a základnou oklaku a proto je již zabarvení posunuté do lehce teplejších barevný odstínů to sem si logicky odvodil. Ale vím tu i o bouřkách z kterých padali i velké kroupy a nebo silná krupobití a ani náznak zelené, takže jen přítomnost ledu v Cb nestačí. Např. dnes byla v Kolíně již druhá bouřka s kroupami letos a ani při ní ani při předchozí žádná zelená. Každopádně ale by to byl velmi zajímavý námět na pozorovací projekt pro pozorovatele.