Diskusní forum - Amateur Stormchasing Society

Mám dotaz zřejmě na SkyWarňáky (ale i jiné), jestli je zde možné stručně popsat jednotlivé varianty CAPE (ICAPE, MLCAPE, MUCAPE, 3MLCAPE atd...). Nikde to nemůžu najít .

Díky.

gerykm píše:Mám dotaz zřejmě na SkyWarňáky (ale i jiné), jestli je zde možné stručně popsat jednotlivé varianty CAPE (ICAPE, MLCAPE, MUCAPE, 3MLCAPE atd...). Nikde to nemůžu najít .

Díky.

Hoj, no stručně:
základní varianta je SBCAPE(=Surface Based CAPE), kdy počítáš výstup vzduchu od zemského povrchu. Na výpočet je jednoduchá ale bohužel často bývá dost nereprezentativní, vrstva vzduchu těsně při zemi není totíž tím jediným co tvoří bouřky. Takže SBCAPE z důvodu výrazně vyšších rosných bodů a teplot u země, než třeba v 50-100m nad povrchem, mnohdy dost nadhodnocuje.

Proto vznikla varianta MLCAPE(=Mixed/Mean Layer CAPE), která nejprve zprůměruje teploty a rosné body ve vrstvě vzduchu od země do určité hladiny. Nejčastěji asi do 50 nebo 100hPa nad zemí, popř. do 500m nad zemí(což je přibližně stejné jako tech 50hPa). Tepve poté necháme onu zprůměrovanou vzduchovou hmotu stoupat vzhůru. Obvykle ML CAPE výchází mnohem reprezentativněji než SB CAPE, ale dobře, existují i vyjímky. V Evropě se často označuje poněkud podivně, jako LCL CAPE což se mě popravdě vůbec nelíbí.

3MLCAPE nebo též MLCAPE 3km, počítá se stejně jako ML CAPE, až na jednu věc, výpočet plochy CAPE nepočítáš až do Equilibria, ale končích ve třech 3km. Tahle hodnota je důležitá pro předpověď supercelárních tornád. Potřebuješ hodnoty MLCAPE 3km cca. nad 100J/kg, samozřejmě samo o sobě ani to nic neznamená, musí to být v kombinaci s vhodným střihem a helicitou, ale tu řešíme CAPE zrovna.

MUCAPE vychází z té výšky, ze které vyjde CAPE pro výstup nejvyšší, obvykle se počítá z hladiny z nejvyšší EPT(ekvivalentní potenciální teplotou).

ICAPE se počítá asi nejsložitěji vůbec, je to suma všech CAPE v celé vrstvě vzduchu kde pro jakoukoliv hladinu vychází CAPE>50J/kg a myslím, že nulová CIN. Oscar to nedávno vysvětloval na diskuzi Estofexu, zkusím to najít a podívám se ještě přesně. ICAPE tedy dává mnohonásobně vyšší číselné hodnoty než výše zmíněné, proto se taky udává v kJ, ale je tu rozdíl, je to v kJ/m2 nikoliv /kg.

Samozřejmě ještě existují další modifikace CAPE ale mnohé z nich jsou dost sporné a zavádějící, např. kolegové v Estofexu dost odsuzují CCL CAPE. Je to hodnota CAPE, jež by platila pokud se vzduch prohřeje na teplotu volné konvekce. Problém je to, že je to použitelné pouze u bouřek "z tepla" mimo fronty a kde již není CIN. Pro frontální bouře, kde stoupající vzduch proráží díky frontě i poměrně silnou CIN, tohle bude silně nereprezentativní.

Díky moc, tohle mi chybělo, bo to fakt nikde na netu (ani v "modré" knížce, ale tu ještě nemám komplet přečtenou) nemůžu najít.

Ale ještě dotaz: Na stránce http://weather.uwyo.edu/upperair/europe.html u "Skew-T" se uvádí pouze CAPE "bez přívlastku" a pokud jsem to pochopil, tak se jedná o SBCAPE? A na předpovědních modelech na http://91.121.93.17/pics/Rmgfs006.gif je to také SBCAPE?

Díky.

Vo vacsine pripadov sa nepocita uz pri vystupoch SBCAPE. Su dost nereprezentantivne kvoli tomu, ze vo vacsine pripadov sa spodne vrstvy ovzdusia premiesavaju este pred zapocatim konvekce. Taktiez malokedy nasava burkovy oblak do seba len vzdusnu vrstvu z najnizsich metrov, pre ktore je SBCAPE pocitana.
Napriklad, soundingy z Wyomingu automaticky rataju MLCAPE so zmiesavacou vrstvou 50hPa. Modely GFS pouzivaju CAPE s variantou, kde zmiesavaju najnizsich 30hPa.
V niektorych pokrocilych strankach sa vsak da toto nastavit, mozme ratat so SBCAPE, MLCAPE alebo CCLCAPE a dokonca sa da nastavit aj hrubka zmiesavnia alebo pociatocny level konvekcie.

David Rýva píše:

gerykm píše:Mám dotaz zřejmě na SkyWarňáky (ale i jiné), jestli je zde možné stručně popsat jednotlivé varianty CAPE (ICAPE, MLCAPE, MUCAPE, 3MLCAPE atd...). Nikde to nemůžu najít .

Díky.

ICAPE se počítá asi nejsložitěji vůbec, je to suma všech CAPE v celé vrstvě vzduchu kde pro jakoukoliv hladinu vychází CAPE>50J/kg a myslím, že nulová CIN. Oscar to nedávno vysvětloval na diskuzi Estofexu, zkusím to najít a podívám se ještě přesně. ICAPE tedy dává mnohonásobně vyšší číselné hodnoty než výše zmíněné, proto se taky udává v kJ, ale je tu rozdíl, je to v kJ/m2 nikoliv /kg.

Samozřejmě ještě existují další modifikace CAPE ale mnohé z nich jsou dost sporné a zavádějící, např. kolegové v Estofexu dost odsuzují CCL CAPE. Je to hodnota CAPE, jež by platila pokud se vzduch prohřeje na teplotu volné konvekce. Problém je to, že je to použitelné pouze u bouřek "z tepla" mimo fronty a kde již není CIN. Pro frontální bouře, kde stoupající vzduch proráží díky frontě i poměrně silnou CIN, tohle bude silně nereprezentativní.

Ahoj Davide!

Fakt je, že CAPEccl je trochu vyumělkovaná, ale to prohřátí na teplotu volné konvekce je malinko zavádějící vysvětlení, i když názorné. Ona i ta hladina volné konvekce se v tomto případě volí trochu uměle, protože se bere průměrná izograma (vlhkost) od povrchu do 850 hPa. Sám jsem si s touhle modifikací trochu lámal hlavu, ale ukázalo se, že odhalovala potenciál bouří právě při velmi silné CIN - jak přes den tak zejména v noci, kdy se MLCAPE vytrácí. Zejména pro ty noční termíny se to potvrdilo i nějakou statistikou - viz článek v Meteorologických zprávách 2004/3.

Další možnou variantou pro vynucenou konvekci třeba na frontě a zejména v noci je CAPE85 počítaná z hodnot v hladině 850 hPa. S ICAPE zatím nemám moc zkušeností, ale moc rád se nechám poučit. Občas na mapy GFS s touhle veličinou koukám.

Přeju z Plzně pěkný den!

počasář píše: Ahoj Davide!

Fakt je, že CAPEccl je trochu vyumělkovaná, ale to prohřátí na teplotu volné konvekce je malinko zavádějící vysvětlení, i když názorné. Ona i ta hladina volné konvekce se v tomto případě volí trochu uměle, protože se bere průměrná izograma (vlhkost) od povrchu do 850 hPa. Sám jsem si s touhle modifikací trochu lámal hlavu, ale ukázalo se, že odhalovala potenciál bouří právě při velmi silné CIN - jak přes den tak zejména v noci, kdy se MLCAPE vytrácí. Zejména pro ty noční termíny se to potvrdilo i nějakou statistikou - viz článek v Meteorologických zprávách 2004/3.

Další možnou variantou pro vynucenou konvekci třeba na frontě a zejména v noci je CAPE85 počítaná z hodnot v hladině 850 hPa. S ICAPE zatím nemám moc zkušeností, ale moc rád se nechám poučit. Občas na mapy GFS s touhle veličinou koukám.

Přeju z Plzně pěkný den!

Ahoj Honzo,

tak přecijen můj příspěvek k tem variantám CAPE něco pamatuje, ten článek jsem četl a sám sem aj občas hodnoty CCL CAPE sledoval a někdy to celkem fajn vystihne potenciál konvekce už předem v noci. Ostatně sem zjistil, že i Dr. Förchtgott ve své metodě vychází právě z trochu podobné modifikace, samozřejmě se započtením dalších fakturů a výsledky ta jeho metoda dává ve většině případů opravdu slušné. Každopádně moje oblíbená varianta CAPE je ICAPE spolu s tloušťkou té efektivní vrstvy. To se mně osobně zdá fyzikálně nejrealističtější, ale samozřejmě dokonalý to není, ani tohle při výpočtu nebere v úvahu mísení vystupující částice s okolním prostředím kdy dochází k vypařování oblačných kapek do okolí atd, atd. Každopádně ať je to jak chce tak sebelepší modifikace CAPE sama o sobě mi toho o povaze konvektivní bouře moc nepoví je to o dost komplikovanější s tema předpověďma ale to tu víme snad všichni.

Ahoj z Kolína...

Ja nechcem byť kritický k modelu Aladin a jeho variante CAPE ale z môjho pohľadu jeho extrémne lokálne gradienty v instabilite a "ostrovčekovitosť" týchto hodnôt, pričom sa búrky konštantne vyskytujú mimo územia, kde model poukáže na instabilné podmienky, nie sú reálne. Neviem, či je to tým, ako model spracúva CAPE alebo tým, ako je ten model vôbec prevedený, jeho výpočet instability a tak ale mne to nie je po vôli. Nevravím, že CAPE nie je EXTRÉMNEvariabilná veličina, ktorá veľmi závisí na lokálnych podmienkach... ale zas až tak? Môžem sa samozrejme mýliť.

To Honzo: ICAPE je mierne výhodná veličina v tom, že pre búrky je náročné vypočítať, akú "vrstvu vzduchu" budú do seba nasávať a možno aj to, aké prevedenie CAPE použiť ( SB,ML,MUCAPE...). V rámci ICAPE sa integrujú všetky hodnoty CAPE, ktoré sú pre daný profil platné, teda je to niečo ako "Precipitable Water" index ktorý sa používa. Ja ICAPE používam na to, aby som videl, aká robustná je instabilita v rámci troposféry a či bude viac menej len pri zemi ( vysoké hodnoty SBCAPE, nižšie ICAPE) alebo bude aj vo vyšších vrstvách ( napr. nestabilná bude celá mezná planetárna vrstva). V tomto je dobré sledovať aj tú "efektívnu" hrúbku vrstvy, ktorá je instabilná ( ak má parcela v danej úrovni CAPE>50 J/kg a CIN<50 J/kg, je považaná za "nestabilnú), čím hrubšia je efektívna vrstva, tým ľahšie sa iniciuje konvekcia. Samozrejme, o intenzite búrok to nejako veľa nepovie...

Tomas Pucik píše:Ja nechcem byť kritický k modelu Aladin a jeho variante CAPE ale z môjho pohľadu jeho extrémne lokálne gradienty v instabilite a "ostrovčekovitosť" týchto hodnôt, pričom sa búrky konštantne vyskytujú mimo územia, kde model poukáže na instabilné podmienky, nie sú reálne. Neviem, či je to tým, ako model spracúva CAPE alebo tým, ako je ten model vôbec prevedený, jeho výpočet instability a tak ale mne to nie je po vôli. Nevravím, že CAPE nie je EXTRÉMNEvariabilná veličina, ktorá veľmi závisí na lokálnych podmienkach... ale zas až tak? Môžem sa samozrejme mýliť.

Pravda. Častokrát se prokázalo, že výsledky Aladina v létě nejsou pro předpověď letních bouřek vůbec relevantní. Jeho síla je spíše v předpovědi vrstevnatých srážek. Ta "ostrůvkovitost" (na slovenském "ostrovčekovitosť" bych si fakt zlámal jazyk ) se mimochodem projevila i 17.4., kdy pro oblast Rakovnicka model předpokládal 6h-ové srážkové úhrny kolem 18 mm, zatímco v okolí jen pár milimetrů. Přitom skutečnost byla asi tak 1-3 mm a v okolí spíše větší úhrny. Nevím ale, zda takový srážkový gradient vznikl právě započtením nějakého ostrůvku s vyšším CAPE.

Ale jinak si myslím, že klasické SBCAPE je opravdu až tak extrémně variabilní, že by se mělo při předpovědi téměř zakázat. To platilo už před deseti lety a platí to zřejmě dodnes.

Tomas Pucik píše:Ja ICAPE používam na to, aby som videl, aká robustná je instabilita v rámci troposféry a či bude viac menej len pri zemi ( vysoké hodnoty SBCAPE, nižšie ICAPE) alebo bude aj vo vyšších vrstvách ( napr. nestabilná bude celá mezná planetárna vrstva).

Dobrý tip, budu to taky sledovat. Už z definice se mi ICAPE hodně zamlouvá. Sledoval jsem ho doteď jen ojediněle, protože jsem mu nerozuměl. CCL CAPE je samozřejmě lepším indikátorem než SBCAPE, ale bude to zřejmě tím, že vlastně něco ještě méně použitelného než SBCAPE není snad možné vymyslet. Z mého pohledu ale trpí ICAPE také jedním možná závažným nedostatkem. Snad mi bude rozuměno. Nezohledňuje asi dostatečně výskyt a podstatný vliv velmi stabilních vrstev mezi jednotlivými nestabilními vrstvami. Volná konvekce se totiž nezřídka projeví jen v určitých ohraničených vrstvách a nemůže zasáhnout do přiléhající nestabilní vrstvy a vytvořit tak významné vertikální proudění. Ve vertikálních profilech se opakovaně a v letním období velmi často objevuje i několik nad sebou ležících a výrazných inverzí teploty, které zadržují potenciální energii nižších vrstev. Otázkou je, do jaké míry je to na překážku.

Tomas Pucik píše:Ja nechcem byť kritický k modelu Aladin a jeho variante CAPE ale z môjho pohľadu jeho extrémne lokálne gradienty v instabilite a "ostrovčekovitosť" týchto hodnôt, pričom sa búrky konštantne vyskytujú mimo územia, kde model poukáže na instabilné podmienky, nie sú reálne. Neviem, či je to tým, ako model spracúva CAPE alebo tým, ako je ten model vôbec prevedený, jeho výpočet instability a tak ale mne to nie je po vôli. Nevravím, že CAPE nie je EXTRÉMNEvariabilná veličina, ktorá veľmi závisí na lokálnych podmienkach... ale zas až tak? Môžem sa samozrejme mýliť.

"Ostrovčekovitosť" nám služeníkům taky vadí, ale je to dáno nejspíš nějakou parametrizací výpočtu ve srážkovém schématu modelu. Neustále to odlaďují a v nové verzi modelu AROME s krokem 2,8 km se to bude řešit úplně jinak. Ale to je asi bebíčko všech lokálních modelů, že se tam objevují takové lokální extrémy. Globální model jako třeba GFS to nemůže udělat. Ty ostrůvky se týkají zejména srážek. Pro službu je podstatná hodnota možného extrému, kterou model ze sebe dostane. Lokalizaci pak je třeba brát s rezervou a případně upřesnit v rámci výstrahy v době, když už bouřky začínají bujet. U jiných veličin, třeba zrovna u CAPE, bývá pole hladší. A tady se musím postavit za Aladina - koukni třeba na CAPE před 30.4., tam ta lokalizace bouřek na západ/jihozápad ČR vycházela úplně skvěle (podle CAPE). A doložil bych i jiné situace - stačí říct. Víš dobře, že si archivuju. CAPE na Moravu 4.5. taky sedla dobře. Průšvih byl s 30.4. Ani ne tak pro Moravu, jako spíš prázdnota na Slovensku (myslím tím předpověď CAPE). Tam se cluster zrodil a pak běžel dál do Čech, protože byl dobře živený vháněným vzduchem přímu zepředu. Viz hodografy. Ale ICAPE podle GFS na tenhle den taky moc neseděla (mám výstup jen z GFS 30.4. OO utc). Navíc pro Slovensko byla očekávaná značná ICIN. Nechci Aladina moc prosazovat, ale je to jediný lokální model, do kterého vidíme (prostřednictvím jeho vývojářů), verifikuje se, archivuje, dělá operativní diagnostiku atd. - takže bychom měli znát i jeho slabosti a to je důležité. Stejně tak je důležité sledovat a srovnávat s jinými modely. Výhoda GFS je v tom, že je volně dostupný a ty produkty, které dělá, jsou podložené rozsáhlým výzkumem expertů z NSSL. Zkuste si představit, že vám GFS zavřou. Pak by možná Aladin byl dost dobrý

Tomas Pucik píše: To Honzo: ICAPE je mierne výhodná veličina v tom, že pre búrky je náročné vypočítať, akú "vrstvu vzduchu" budú do seba nasávať a možno aj to, aké prevedenie CAPE použiť ( SB,ML,MUCAPE...). V rámci ICAPE sa integrujú všetky hodnoty CAPE, ktoré sú pre daný profil platné, teda je to niečo ako "Precipitable Water" index ktorý sa používa. Ja ICAPE používam na to, aby som videl, aká robustná je instabilita v rámci troposféry a či bude viac menej len pri zemi ( vysoké hodnoty SBCAPE, nižšie ICAPE) alebo bude aj vo vyšších vrstvách ( napr. nestabilná bude celá mezná planetárna vrstva). V tomto je dobré sledovať aj tú "efektívnu" hrúbku vrstvy, ktorá je instabilná ( ak má parcela v danej úrovni CAPE>50 J/kg a CIN<50 J/kg, je považaná za "nestabilnú), čím hrubšia je efektívna vrstva, tým ľahšie sa iniciuje konvekcia. Samozrejme, o intenzite búrok to nejako veľa nepovie...

ICAPE je skvělá a Oscar van der Velde by zaslouži oskara, pokud je to jeho dílko! Ale je to nová věc, které předcházelo spousta studií. Mám dojem, že řada z nich (Harold Brooks a kol) se datuje do 2002-2004. CAPEccl je hit z konce 90.let (Huntrieser a kol 1997) a je to evropský výmysl. Taky jiné modifikace jako CAPE850, CAPElcl (mix spodních 50 hPa). My jsme na CAPEccl najeli v 2001, ale jen v analytickém sw pro vyhodnocování sondáží. Aladin počítá něco jako CAPElcl, pro noc nejsou jeho výstupy použitelné. Zajímalo by mě, jak počítá CAPE evropské centrum v Readingu ECMWF, to zatím nevím. Rozhodně jsem proti používání SBCAPE - a když už, tak jako alternativu k dalším modifikacím, aby meteorolog mohl srovávat. Taky jsem vždycky prosazoval, aby meteorolog viděl prognostickou sondáž. Jenže ta bývá konstruovaná z údajů ze standardních hladin atmosféry (zem, 850, 700, 500... hPa) bez zlomových hladin. ICAPE je tedy nová zbraň. Budeme se učit s ní zacházet...

Díky za tuhle debatu! Je to velmi inspirativní. Zdraví

Zdravím všechny.

počasář píše:"Ostrovčekovitosť" nám služeníkům taky vadí, ale je to dáno nejspíš nějakou parametrizací výpočtu ve srážkovém schématu modelu. ... U jiných veličin, třeba zrovna u CAPE, bývá pole hladší.

To je dobré vědět. Z nezasvěceného pohledu amatéra to totiž vypadá docela jinak. Dobře, že se na tom pracuje. Přesto bych ale preferoval v letním období použití něčeho jako je Auto-Nowcast. I kdyby totiž byl Aladin sebelepším předpovědním modelem, tak na předpovědi bouřek si jeho vývojáři jako většina implementátorů jiných modelů stejně vylámou zuby.

počasář píše:třeba na CAPE před 30.4., tam ta lokalizace bouřek na západ/jihozápad ČR vycházela úplně skvěle (podle CAPE) ... Průšvih byl s 30.4. Ani ne tak pro Moravu, jako spíš prázdnota na Slovensku (myslím tím předpověď CAPE). Tam se cluster zrodil a pak běžel dál do Čech, protože byl dobře živený vháněným vzduchem přímu zepředu. Viz hodografy.

Jo, 30.4. byla nesmírně zajímavá situace. Naštěstí i při velmi malých hodnotách CAPE a nezanedbatelných hodnotách (I)CIN na Moravě a Slovensku se staly Tatry docela dobrým spouštěčem. Jinak by toho na Moravě a později ani v Čechách nebylo tolik. Dost mě tento den překvapil, protože se vyvíjel docela jinak než se dalo očekávat. Cokoliv z východu umí opravdu překvapit. Alespoň že tento den to výjimečně přineslo něco pozitivního.

počasář píše:Zkuste si představit, že vám GFS zavřou. Pak by možná Aladin byl dost dobrý

Tak to si ani nechci a neumím představit .

počasář píše:Díky za tuhle debatu! Je to velmi inspirativní. Zdraví

Nápodobně .

Tomáš Psika píše:Zdravím všechny.

počasář píše:"Ostrovčekovitosť" nám služeníkům taky vadí, ale je to dáno nejspíš nějakou parametrizací výpočtu ve srážkovém schématu modelu. ... U jiných veličin, třeba zrovna u CAPE, bývá pole hladší.

To je dobré vědět. Z nezasvěceného pohledu amatéra to totiž vypadá docela jinak. Dobře, že se na tom pracuje. Přesto bych ale preferoval v letním období použití něčeho jako je Auto-Nowcast. I kdyby totiž byl Aladin sebelepším předpovědním modelem, tak na předpovědi bouřek si jeho vývojáři jako většina implementátorů jiných modelů stejně vylámou zuby.

Ahoj Tome!
No já toho Aladina zas nechci preferovat za každou cenu. Nemůžu mu zapomenout spoustu nocí, kdy mi nedala spát špatná předpověď, kterou jsem vydal třeba i jeho zásluhou , ale je to nástroj, který sebou nese právě všechno to pozadí, které ho umí kontrolovat. To u jiných modelů nemáme. A navíc znám ty lidi, co ho vyvíjejí, a vím, že patří mezi evropskou špičku. Je to mezinárodní projekt a jeho otec Francois Geleyne z Meteo France pobývá delší dobu v Praze. A tak, no.... Je to prostě naše i s těmi bolístkami.

Tak jo, obrátíme list.

To Tomáš, ICAPE síce nezohľadňuje stabilnú vrstvu "CIN", avšak v danej mape, kde je ICAPE prezentovaná, možno nájsť aj vektory ( modré šípky). Ich dĺžka korešponduje s integrálnou hodnotou CIN v celom profile. Čiže čím dlhšia šípka, tým výraznejšia stabilná vrstva sa nachádza nad daným miestom. Samozrejme, nutno dodať, že akonáhle dosiahne parcela hladinu voľnej konvekcie, ďalej sa už vrstva s "negatívnou energiou" neráta ( bolo by sranda ak by to zarátalo aj dajme tomu stratosféru )

To Honzo, nemôžem nič len súhlasiť. Predpovedné soundingy sú mojím ( zatiaľ nesplneným) snom. Vtedy by človek mal fakt najlepší obraz, čo sa v skutočnosti deje. Bohužiaľ, je ich málo a ak sú, tak v nedostatočnej kvalite alebo spracovaní. Inak, ak by padol GFS, padlo by 80% európskej amatérskej meteorológie a dovolím si tvrdiť, že ESTOFEX ale aj Skywarn by začal mať značné existenčné problémy. Už len z toho dôvodu, že ECMWF by určite neposkytol "raw data" na spracovanie tých "konvektívnych predpovedných máp". S Pieterom Groenemeierom sme sa bavili práve o tom, akú variantu používa ECMWF vo svojom modeli, pretože práve tieto dni dáva konštantne vysoké hodnoty instability nad more, pričom GFS to dáva nad pevninu ( kde sú potom aj búrky). Máme za to, že ECMWF asi ráta s určitou variantou SBCAPE alebo zmiešava len veľmi tenkú vrstvu - teda napríklad nad morom, je tenká, veľmi vlhká vrstva, čo zjavne hodne pridá latentnej instabilite. Avšak, zatiaľ sa len začínam zoznamovať s týmto modelom, takže neviem. University of Wyoming používa na soundingy určite MLCAPE, zdá sa mi, že zmiešavajú 500 metrov spodných.

A prepáč mi za kritiku k Aladinu Je pravda, že ja by som pravdepodobne nedokázal vytvoriť ani 1-D hydrostatický model Práve preto, by som bol veľmi zvedavý napríklad na výstupy SREH z Aladin-a... možno by dokázal lepšie ako GFS ukázať lokálne rozhrania, na ktorých sú tieto hodnoty hoodne zvýraznené.

Mám dotaz k modelu ECMWF. Nikde jsem nenašel hodnoty CAPE z tohoto modelu. Vím vlastně jen o jediném webu s výstupy z tohoto modelu a to je http://www.wetterzentrale.de/topkarten/fsecmeur.html. Lze někde najít i více výstupů? Z předpovědí SkyWarnu je zřejmé, že má také k dispozici hodnoty CAPE z tohoto modelu. Děkuji.

petrcervinka píše:Mám dotaz k modelu ECMWF. Nikde jsem nenašel hodnoty CAPE z tohoto modelu. Vím vlastně jen o jediném webu s výstupy z tohoto modelu a to je http://www.wetterzentrale.de/topkarten/fsecmeur.html. Lze někde najít i více výstupů? Z předpovědí SkyWarnu je zřejmé, že má také k dispozici hodnoty CAPE z tohoto modelu. Děkuji.

Já používám tento zdroj http://www.wetter24.de/de/home/wetter/p ... ecmwf.html , ale je tam nutná registrace (zdarma) http://www.wetter24.de/de/home/wetter/m ... r24de.html .

Ale nejsem z toho unešený - načítání dat trvá dlouho a mapy přehledností moc neoplývají...
Počkám si též na další odkazy...