Tomas Pucik píše:moja osobna vizia nowcastingu nie je ani tak v plnej automatizacii. Myslim si, ze rola predpovedatela je prave v tom, aby jeho skusenosti a schopnost precitat situaciu dokazali nahradit ciastocne technicke nedostatky.
Podle mě není nijak zvlášť podstatné, jestli bude lidský faktor při nowcastingu v daleké budoucnosti vůbec nějak přínosný. I kdyby se člověk účastnil jen pasivně ("čumění na monitory"), tak to dává smysl, protože technika prostě může kdykoliv selhat nebo nemusí být k dispozici. Ale odkazování se na jakousi nekvantifikovatelnou meteorologickou intuici, zkušenosti a podobné "paranormální" schopnosti - takový argument asi v příštích desítkách let příliš neobstojí. I když v ně nejeden z nás možná naivně věříme. Já v ně věřím taky. I když je luddismus v jakémkoliv oboru přirozenou obranyschopnou reakcí, tak vývoj v meteorologii posledních desítek let jednoznačně ukázal, že význam "praktického meteorologa" trvale klesá s tím, jak se zlepšuje kvalita numerických předpověďí. A to je nezvratný proces.
Jen trochu odbočím. Podívejme se na dnešní mediální "experty na počasí" kam ten vývoj směřuje. Veřejnoprávní televize na vysoké úrovni to nezachrání, protože kvalifikovaný odborník prostě už dlouhodobě není potřeba. K uspokojení tržní poptávky vhodně postačují jen jakési "atrapy meteorologů" nebo lidi v roli mediálních ikon. Ale nerad bych to paušalizoval. Média jsou jen ten nejvíce křiklavý a asi dost nevhodný příklad.
Tomas Pucik píše:Inicializacia na gust fronte? Ano, nie je problem ju predvidat - ale len v dobre organizovanych systemoch, kde naozaj, vyvoj novych buniek prebieha na jednej, preferovanej strane a kontinualne.
Pokud budeme dočasně považovat za organizovaný systém ten, který se vyvíjí předvídatelně, tak máš určitě pravdu. Ale takových je tuším menšina. Ve většině případů vládne Pán Chaos. Ať je ten chaos skutečný nebo jen výsledkem lidské neschopnosti pochopit všechny deterministické souvislosti. V takových neidealizovaných případech je předpověď iniciace nových buněk vlivem pohybu gust frontu asi náramně složitým problémem. Nerad bych, aby se to tady nějak ztratilo, ale pohyb gust frontu je jen jeden z mnoha faktorů, které ovlivňují další vývoj bouřek. Moc jsem na to dával v minulém příspěvku velký důraz, protože jiné faktory neumím buď dobře popsat nebo je neznám podrobně.
Tomas Pucik píše:Prave ohodnotenim vektoru prudenia v nizsich hladinach by sa to dalo. Lenze co ak je toto prudenie chaoticke a zalezi hlavne na miestnom reliefe? Toto len velmi tazko odhadnut a potom rozvoj buniek je viac menej nahodny - tazko ho predvidat na viac nez nejake minuty dopredu.
No fakt to asi není vůbec jednoduché a tady vidím právě ty podstatné limity. Reliéf se dá možná ještě namodelovat, ale nehomogenity v teplotním poli vlivem insolace a podobné vychytávky asi nikoliv. Pokud vím, tak většina modelů nemá v sobě žádný podstatný prvek, který by například bral v potaz vliv snížení insolace pod bouřkovou a s ní související oblačností. A přitom je to pro tvorbu konvekce zatraceně důležitý faktor. Ale v tom si nejsem dnes až tak jistý, protože jsem se tím nikdy nemohl jako neodborník zabývat.
Tomas Pucik píše:Kvalitne snimkovanie Dopplerovskym radarom predpoklada A/ vzdy pritomnost oblacnych alebo nejakych ciastociek - co nemusi byt pripad gust frontu, niekedy ho nedoprevadza ziadna oblacnost a hlavne nie precipitujuca. a B/ ziadne terenne prekazky vo vyhlade radaru a C/ velmi hustu siet radarov.
Myslim, ze toto je utopia mat v zlozitom reliefe CR .
A/ Dopplery umí samozřejmě zachycovat podstatně více než jen srážkové nebo oblačné částice. Při výskytu gust fronty se do ovzduší běžně dostává velké množství zachytitelných prachových a jiných částic. Myslím, že se tomu nějak i nadává, snad "dry echo" nebo "clear echo" nebo tak nějak
. Nezřídka se právě na některých gust frontech v mezních podmínkách vytvářejí kupy i vrstevnatá oblačnost vlivem většího množství kondenzačních jader než jen převažujícím vlivem nadzvedávání přízemních vrstev vzduchu před ním.
B + C/ Podle tvaru reliéfu by se samozřejmě musela přizpůsobit hustota rozložení dopplerů. Určitě by nemělo smysl mít dopplerovými stanicemi pokryto úplně celé území. Třeba doppler na Milešovce by ale mohl pokrýt velkou plochu území.
Tomas Pucik píše:Z hladiska tvojej otazky, na kolko hodin dopredu sme schopni predpovedat burky - tak to je hodne relativne. Zoberme si, ze postup silnej squall line v ramci studeneho frontu, ktoru si dobre udrziava dany front a jeho dynamika, nebude problem vystihnut aj na dlhsie obdobie. Ale to, ci lokalna burka zasiahne obec A alebo obec B, uz bude nemozno predpokladat mozno i pre najblizsiu hodinu.
Nezbývá asi než jen souhlasit
.
Tomas Pucik píše:A ja si ozaj osobne myslim, ze zatial ten nowcasting bude asi viacej zavisiet na tych koncepcnych modeloch pre konvekciu, ktore aplikuje meteorolog na danu situaciu ako na technologickom spracovani, ktore bohuzial velmi trpi nedostatkom dat ( pozorovacich)
Zatím nejspíš ano, ale podle mě je a bude vždy praktická využitelnost nowcastingových předpověďí pro obyvatelstvo výrazně menší než produkty odvozené ze systému technologického zpracování distančních i perzistenčních dat v reálném čase. Stejně jako v USA funguje výstražný systém před tornády, tak by měl fungovat i výstražný systém před ničivým počasím u nás (krupobití, velmi silné srážky, microburst, gust front, tornádické víry,...).
Zhruba řečeno. Je jedno jestli to umíme vůbec předpovědět, ale hlavně že to jsme schopni zaznamenat s dostatečným předstihem a chránit obyvatelstvo před akutně hrozícím nebezpečím. Jenže u nás Kyrill, silné letní bouře, vichřice a podobné jevy zabíjejí a zraňují natolik málo lidí, že taková otázka asi není příliš aktuální. Já v tomto vidím skutečný NOWcasting, i když dnešní výklad toho pojmu vyjadřuje spíš schopnost předvídat počasí na několik hodin dopředu. Když půjdu po městě nebo budu v autě a začnou se kolem mě vyvracet stromy, tak by mě bohatě stačilo upozornění pár minut nebo desítek minut předtím. A jestli to nějaký hodný strejda v ČHMÚ pár hodin předtím předpověděl, to mi samozřejmě zas tak moc nepomůže
.
.
Potěšilo mě ale "masívní omlazení synoptických pracovníků" - je to naděje pro lepší zítřky.
Ale videl som jeden beh modelu, kde boli echa v typickom tvare superciel, cize rozlisenie je skutocne paradne. Ako vzdy, slabe rozlisenie vstupnych dat ( maloktore staty prevadzkuju hustu siet Mesonet automatickych stanic ako Oklahoma) a neaktualne aerologicke pozorovania ( prevadzkovane len v terminoch 12Z a 0Z) urobia svoje. 
Podrobnosti by mohly byt k dohledani v clancich na Internetu. Nejlepe najit neco od dvojice Zgonc a Rakovec (COTREC).